Life, Photoshoots

Poprvé ve spodním prádle – boudoir

Dlouhou dobu jsem odolávala boudoir focení, i když jsem chtěla podobné fotky sama pro sebe na památku. Strach z vlastní „nahoty“, kterou představíte fotografce – v mém případě vystupňovaný různými názory různých lidí na sociálních sítích, nás drží dál od focení ve spodním prádle, a tím se okrádáme o památku zachycení vlastní krásy na celý život. Toto je můj příběh plný nejistoty, stydlivosti, pochybností a pozitivních i negativních ohlasů světa, které stále neutichají.

Myšlenka na záčátek: „Cudnost/vyzývavost/nahota/bourdoir“, to jsou slova, která každý z nás vnímá jinak. Pro jednoho jsou fotky ve spodním prádle bezproblémové, a to stejné jako v plavkách; zatímco pro druhého jde o „smrtelný“ hřích s nálepkou „Coura!“. Další lidé vidí krásu i v aktových fotografiích, zatímco cítí, že oblečená fotografie může byt více „laciná“, než ta zobrazující úplnou nahotu. Stačí se podívat na instagram a je zjevné, že oblečená slečna válející se v posteli řvoucí „dobrý den, kozy ven“ je dnešní standart sociálních sítí, zatímco modelky spodního prádla stále nosí na zádech terč. Nakonec vždy záleží jen na našem vlastním pocitu – co je správné a co ne. To je však to nejtěžší na celé věci – najít to, v co věříme, že je správné a stát si za tím, ať je reakce okolí jakákoliv.

Lenka Regalová cityflower boudoir redhead Lenka Regalová cityflower boudoir redhead

Po dlouhém rozhovoru se zrcadlem, ke kterému jsem se vracela posledního půl roku bez výsledku a pozitivního myšlení, jsem se konečně rozhoupala – nafotím to sama pro sebe. Věřím, že až budu starší dáma v houpacím křesle, budu ráda, že jsem ve 21 letech našla odvahu k tomu zvěčnit svoji vlastní krásu, ať už má jakékoliv mouchy. Navíc si říkám, že teď, když cvičím, se moje postava začíná pomalu ale jistě měnit k mému obrazu krásy a bude „zábavné“ za rok porovnat na dalším focením, co se změnilo a kam jsem se dokázala posunout.

Snímek obrazovky 2016-05-13 v 13.45.07Chvilka, ve kterou jsem se rozhoupala konečně k nějakému rozhodnutí, netrvala dlouho. V ten moment mě opět přepadla panika nad tím, jestli se to hodí, jestli jsem schopna moje tělo na fotkách vůbec ocenit a hlavně jestli jsem připravená na reakci okolí na sociálních sítích. I když nejsem „slavná ani úspěšná“, aby se o mě psalo v mediích a bulváru, fakt, že jsem se rozhodla sdílet svůj život nejen v psané, ale hlavně fotografické formě na FB, instagramu a blogu, dává možnost všem mě nejen podpořit, ale hlavně srazit na kolena. Zatím jsem se nenaučila přijímat komplimenty bez pochybností a číst urážky/tvrdě napsané názory, aniž by mě nezasáhly hluboko uvnitř. A právě moment, kdy jsem sdílela fotografie na svém FB, mě zasáhl do dnes nekončící vlnou pozitivních i negativních ohlasů. Asi nejhorší na celé věci je fakt, že pozitivní ohlasy lidé veřejně sdílí do komentářů, zatímco urážky a nesouhlas s mojí volbou fotky publikovat mi negativní ohlasy píšou do soukromých správ, často z „nepravých“ účtů a slovy jako jsou: tlustá, vybledlá, bohemian bitch, falešná… rozhodně nešetří.

Když odejdu od strachu z reakcí okolí a vrátím se k samotnému focení, narážím na další překážku. A tím je problém, který mám sama se sebou a tím, jak vnímám svoje tělo. Pochopte – jsem naprosto „obyčejná holka“, která se učí nacházet a milovat svoje přednosti a zároveň nebát se přiznat si svoje nedostatky a pracovat na nich. Nikdy jsem neměla problém najít nedostatky a přiznat si je, nezakrývat je však pod oblečení/makeup a doopravdy na nich začít pracovat, jsem dokázala až posledních pár měsíců.

 cityflower boudoir redhead cityflower boudoir redhead  cityflower boudoir redhead

Samotné focení ale bylo předurčeno jen k „úspěchu“, když jsem se rozhodla oslovit Ivanku Hrubešovou s Nikolku Dytrich. Holky působí jako nerozlučná dvojice fotograf–vizážistka již několik let. Navíc se dobře známe a po dvou předešlých úžasných foceních jsem si říkala, že pokud se nebudu cítit v pohodě u nich, tak u nikoho. To jsem si to ale malovala moc růžově. I když mám nějaké zkušenosti s focením, zatím vždy jsem fotila portrétní fotografie nebo šlo o fashion focení. Boudoir je úplně jiná liga! Protože pózování je úplně odlišné a „všechno“ jde vidět. Prostě a jednoduše jsem se cítila jako naprostý začátečník, co poprvé stojí před objektivem a třepe se jako „malej ratlík“.

IMG_7225s_léňou-2IMG_7245

Na fotkách můžete vidět průběh dne: první fotka ukazuje můj příchod ke studiu s taškou do fitka na zádech a ukradeným snapbackem, na druhé je Niki při práci a poslední je ze závěru focení, kdy „modelka“ cvaká selfíčka a ostatní makají na úklidu.

Při příjezdu do Brna jsem úspěšně po 20-ti minutách bloudění a dvou nenačtených googlemaps prohlížečích našla mentolově zelenou budovu Starstudia. Niki ze mě pomocí líčení udělala nádhernou „babu“ a Ivča se postarala o to, ať se cítím alespoň o něco méně „nahá“. Nakonec ale sama přiznala, že víc nervozní a stydící se modelku ještě nezažila.

Lenka Regalová cityflower boudoir redhead Lenka Regalová cityflower boudoir redhead

Moc Vám děkuji holky za podporu, která začala dávno před samotným focením, když jsem Vám psala každý druhý den, že na to nemám (fyzicky ani psychicky) a málem jsem z celého focení nadobro vycouvala.

Pár typů pro boudoir focení na závěr:

  1. Nebojte se fotografa – je tu od toto, aby Vám ukázal Vaši krásu a zachytil ji na celou věčnost. Je v ten moment Váš nejlepší kamarád, proto se mu nebojte říct co nechcete a zároveň se nebojte mu věřit – někdy je ve foťáku vidět ta krása, která je ve vlastním pocitu hodně daleko. (Navíc, řekněme si narovinu, stydět se před ním není třeba, fotografové už viděli všechno a to několikrát.)
  2. Arzenál spodního prádla je základ. Žádné spodní prádlo však nebude mít ten „extra“ efekt bez doplňků – naušnice, punčošky, župánky, podvazky …. – tyto věci dělají spodní prádlo krásné. (Pokud přesně víte v čem chcete fotit, sbalte to v taškách/igelitce pohromadě. Pomůže Vám to urovnat si vše po vybalení přecpaného kufru na zem ateliéru, který povezete ze strachu, že to, co jste vybrali, nebude použito.)
  3. „Beauty tip“: Nenoste oblečení se švy ideálně celý den a před líčením sundejte vše co nepotřebujete – podprsenka, ponožky, rifle, šperky – to všechno musí pryč. / Pleť extrémně nakrémujte večer před focením. / Den neumyté vlasy po upravě lakem lépe drží svůj tvar než ty umyté hned před focením – všichni potřebujeme ten extra velký objem. / Přijdi nenalíčená, i za cenu vystrašení několika spolucestujících v MHD. Vizážistka ti poděkuje, když nebude muset čekat po odlíčení na zmizení červených „skvrn“ z  obličeje. Čas jsou peníze a v tomto případě také množství a kvalita fotografií.

Děkuji, že čtete – sharing is caring.

Vaše Lenka Regalová

Předchozí příspěvek Další příspěvek

Mohlo by se vám líbit

5 komentářů

  • Reply Jirka Kalous 13.5.2016 at 16:57

    Hezky clanek! Na te fotce kde jsi nenamalovana a v cepici ti to stejne slusi nejvice! Prirozena krasa!

  • Reply Zane 16.5.2016 at 10:20

    Napíšem teda niečo snáď trochu pozitívneho z „nepravého“ účtu. So záujmom som si prečítal posledné dva články na blogu. Baví ma čítať články, ktoré idú pod pokrievku, ukazujú život človeka. Každý ľudský príbeh je jedinečný a zaujímavý. Zvlášť ma zaujíma, ako vyzerá život modelky, pretože väčšinou je vidieť len fotky, nie celý proces a už vôbec nie bežný život. Poteší ma preto, keď v podobných článkoch budeš pokračovať. Zároveň ma napadá množstvo otázok v súvislosti s tvojím spôsobom života a životným príbehom, na ktoré by som veľmi rád poznal odpoveď. Snáď mi ich niekedy zodpovieš.

    • Reply Lenka Regalová 16.5.2016 at 10:47

      Ahoj, moc díky za podporu v tom, co dělám. Každá reakce tady na blogu, nebo facebooku mě nutí dal pracovat na článcích a hlavně na sobě. Zatím si nejsem natolik jista sama sebou, abych sdílela otevřeně každou ránu a každou radost, co mě v živote pozitivně nebo negativně zasáhla. Do článků však dávám maximum a když se rozhodnu nějaké téma otevřít, jde o úplnou pravdu od srdce. Těší mě, že jsou lidé jako ty, co to dokáží ocenit a ještě si najdou čas a energii na napsání pozitivní rekce na několik řádků. Díky a přeji super den, Lenka

      • Reply Zane 17.5.2016 at 19:59

        Spôsob, akým si odpovedala a poďakovala za komentár ma potešil. Ani som nečakal, že by si odpísala, nanajvýš tak jednovetné poďakovanie. Cením si tvoj prístup. Spôsob, akým sa prezentuješ na internete pôsobí uprímne. Myslím, že úprimnosť a autentickosť je kľúčová a ty to robíš veľmi dobre. O jej sile som už počul skôr, no až teraz pri tebe sa presviedčam, že prináša ovocie. Môžem sa u teba inšpirovať, táto skutočnosť pre mňa predstavuje najväčší prínos. Chcem lepšie spoznať mechanizmus, ktorým sa prezentuješ na socialných sieťach, ako funguje blog (možno aj tak trochu odkopírovať). Pošlem ti pár prehlbujúcich otázok na túto tému cez kontaktný formulár, ak nie si proti. Ak si zaneprázdnená alebo ti to vadí, pochopím to a budem tvoje články sledovať naďalej v tichosti.

  • Reply Vlasta 19.5.2016 at 19:01

    Krásný článek, příběh, fotky. Z kritiky si nic nedělej, tvůj přístup je naprosto správný. A tvé tělo ti může leckdo závidět! 🙂

  • Okomentovat